Sobotní setkání Spolu 2012 se vydařilo. Úmyslně bez cílené mediální propagace a prominentních hostů dalo šanci přátelům, kamarádům, kolegům a fandům Petra Muka se potkat. Pisatel těchto řádků odcházel kolem půlnoci s pocitem, že všichni přítomní – mladší a bez chřipky – se do té doby (a jistě i dál) dobře bavili. Někteří pozvaní z nejrůznějších vážných důvodů nemohli přijít: zdravím všechny a doufám, se budou moci potěšit sestřihem záznamu z tohoto unikátního večera.
Emociálně nejsilnější byl logicky začátek a konec akce. Animovaný tep srdce, předkoncertní svolávací troubení Richarda Dušáka a vstupní konverzace s DVD Petrem naznačily, že tohle nebude obyčejná věc. Také závěr oficiální části programu v podobě audiovizuálních záznamů Petrovy skvostné muzikálové árie Adonai a jeho koncertního Slunce, dokonce s rozloučením a přáním hezkého večera, byl mimořádný. A mezitím? Spousta vzpomínek a muziky.
Promítli jsme si dokumenty o televizním natáčení v Egyptě a o zákulisí turné v roce 2003. Na řadu přišly i fotky z Petrova vinnetouovského putování po Chorvatsku, s dvěma dcerami kolem táty a Noemi ještě dobře schovanou u Evy, jinde se Petr potápěl v pestrobarevném Rudém moři. Malá hudebním tajemství prozradily klipy s jeho oblíbenými písněmi, kdysi zvažovanými ke cover zpracování. Bylo tu možno zhlédnout Petrova milovaného zlatého Gibsona, kytaru s opravdu zajímavým osudem. Přivítali jsme právě vydané 2DVD a CD Oceánu, zachycující nejslavnější kapelovou éru. Radostí proto bylo setkat s Petry Kučerou (ten si i zahrál) a Honsem.
Největším lákadlem i potěšením byla nesporně živá muzika. Dívky z Gapeels daly acapellově také shalomské Až jednou. Honza Dvořák s Romanem Smolou připomněli baladu Nikdo nikoho nezná. Míša Klímková s Jirkou Bidlem a Richardem D. sjeli cikánské songy. Středobodem show pak byli „sirotci“ z poslední varianty p.m.bandu, kteří skvěle zahráli písně z Petrova oceánského, shalomského i sólového období, s Míšou K., Honzou D. a Luďkem Fialou v úloze obdivujících (i obdivuhodných) náhradníků. Kapela hrála skvěle a bylo si možno aspo� takto představit, jaké by bylo turné, chytané na podzim roku 2010. A Bon soir jsme si zazpívali všichni…
Dík patří všem, kteří tuhle akci pomohli dát dohromady. Tedy především Richardovi Dušákovi, Tomáši Waschingerovi, Marcele Kočandrlové (EMI), Petrovi Neubertovi (zvuk) a Danu Vachudovi (audiovizuální část). Obdiv patří všem muzikantům, kteří to výtečně secvičili a odehráli. Pozdravení pak putuje k těm, kteří do pražského klubu Hvězda dorazili i těm, kteří to tentokrát nestihli. Naše společné přátelství patří Petrovi.


zpět