Očekávatelné se stalo skutkem: mí bývalí kolegové z kapely Oceán
a projektu Shalom ohlásili – po dlouhých šestnácti letech - návrat pod názvem New Ocean. Několikaměsíční fámy se tak konečně proměnily v konkrétní jména, tváře, záměry, termíny
a mediální prohlášení.

Mnozí mě vyzývají, abych na to razantně reagoval, snad v tušení senzací. O ty zájem nemám, jen zopakuji mnou dříve již řečené: bez spontánně obnoveného kontaktu všech původních členů a společného vzniku nového repertoáru pro mě vzkříšení Oceánu nedává smysl.

Byli jsme tehdy hodně mladí, zúročili jsme roky kamarádství
a hudební i politické opozice. Doba byla společensky převratná
a synthi muzika v celosvětově zásadním postavení. Oceánské roky 1985 až 1992 se proto staly jedinečnými, nezapomenutelnými a neopakovatelnými. Každou jejich připomínku v podobě kvalitní CD reedice či zejména dosud nevydaného oficiálního DVD vítám.

Důvody rozchodu Oceánu jsem již několikrát pojmenoval: spory nad mými novými písněmi pro kapelu (a současná neexistence jiných návrhů), nepoměr v hudebním přínosu, narůstající osobní napětí. S Petry Kučerou a Honsem jsem ovšem spolupráci vlastně nikdy nepřerušil a jejich vkladu do shalomského i mého sólového období si velmi vážím.

V Shalomu jsme kdysi riskovali ztrátu oceánského kultovního statusu, třeba i nečekaným využitím vokalistek. Kariéru pod vlastním jménem jsem si musel odpracovat, protože minulé zásluhy příliš neplatí. Ve stejné situaci je dnes New Ocean: respektovanost zpěvačky a všech pánů je dána, budoucnost je v jejich rukou – a měli by to dokázat i pod nezavádějícím označením. Nevyhovuje mi tudíž, že využili poangličtělou verzi názvu kapely právem vzpomínané pro nevšední české texty k tehdy nepochybně výjimečné muzice, předávané tisícům fandů (snad dost užitečně a originálně) mým zpěvem.

Chci věřit, že – tak jako se to děje s oceánskými songy v mém případě – budou recyklovány jen písně, k nimž mají členové inovované party autorský vztah. V případě spoluautorství s Petrem Kučerou předpokládám dotaz na mé stanovisko k novému využití předlohy - já jsem to tak vždycky předem dělal. Skutečná podstata dosavadního čtvrtinového dělení autorských a interpretačních honorářů podle tiráží starých nahrávek je totiž všem zúčastněným od počátku jasná.

Konstatuji, že bez mého zásadního podílu nevznikla vlastně žádná oceánská melodie, když tvůrčího přínosu Petra Kučery si cením
a práci Vozáryovců na výsledné podobě a celkovém soundu nehodlám nijak zlehčovat. Bude-li třeba, jsem připraven píse� po písni rozklíčovat celou diskografii Oceánu podle konkrétního přispění k jejímu vzniku.

Krom všeho shora uvedeného stojí proti mé účasti ve staronovém Oceánu zejména fakt, že jsem v životním období lidsky šťastném a pracovně nabitém, což v tom nejlepším slova smyslu spotřebovává všechen můj čas. Mám v Praze spokojenou rodinu, spojující mé dvě starší dcery s malou Noemi a její maminkou Evou – jistě nutné českobudějovické zkoušení by pak bylo komplikací.

Navíc, vedle vystupování s tradiční malou partou, dokončujeme s rozšířeným p.m. bandem zásadně přearanžovanou podobu mého repertoáru pro rok 2009. Letošní letní koncerty ukázaly, že s novým kytaristou a baskytaristou se posuneme zase o kus dál –
a prosincové brněnské vystoupení s německou kapelou Alphaville bude další prověrkou. Velmi brzy také začnu zkoušet roli Leonarda da Vinciho v muzikálu Mona Lisa: čeká mě tam hodně práce, na kterou se těším. A rýsovat už se začíná také materiál pro mé nové album.

Letos v srpnu jsem, asi potřetí za posledních cca 10 let, odmítl obnovení Oceánu ze spíše marketingových důvodů a bez současného splnění výše uvedených lidských předpokladů a muzikantských podmínek. Touha Honzy, Petrů a Dušana právě teď navázat na minulost je ale zřejmě tak silná, že rychle našli jiné personální řešení.

Hledání náhradních zpěváků nevyšlo, volba tedy logicky padla na zpěvačku. Je mi sympatické, že Jitka Charvátová se distancuje od pouhé pís�ové repliky či od pokusu navázat na dobové poselství Oceánu. Je totiž možné, že výsledek akce New Ocean bude hudebně zajímavý i komerčně úspěšný, ale opravdový Oceán to prostě být nikdy nemůže.

Něco tím však definitivně končí. Něco začíná? Podle vyjádření Dušana Vozáryho pro časopis Filter jde vlastně o zcela nezávaznou zkoušku trvanlivosti jednoho fenoménu, v případě nezájmu okolí bez výčitek kdykoli ukončitelnou. Takový test mám za zbytečný.


zpět